|
|
Simulace revitalizace panelového domu se záměrem dosažení mezinárodního certifikátu pro výstavbu budov
Balúch, Tomáš ; Hrdlička, Tomáš (oponent) ; Komosná, Milada (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je na vybraném konstrukčním typu panelového domu ve vybrané lokalitě provést revitalizaci tak, aby dosahovala standardů mezinárodní certifikace pro navrhování a udržitelnou výstavbu budov. Nejprve je v práci provedena analýza vývoje panelových sídlišť města Brna se srovnáním jednotlivých konstrukčních soustav, které byly v Brně pro panelovou výstavbu historicky používány. Dále jsou porovnány nejpoužívanější certifikační metodiky a vybrána konkrétní metodika pro následnou simulaci certifikace. Kapitola řešení je zaměřena na provedení simulovaného procesu certifikace pro navrhování a udržitelnou výstavbu, vybrané panelové budovy, ve třech fázích její revitalizace. Hypotézy popisující jednotlivé fáze revitalizace mají za úkol potvrdit či vyvrátit, dosažitelnost tohoto cíle, respektive vyslovit při jakém rozsahu revitalizace lze cíle dosáhnout.
|
|
|
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
|
|
|
Bydlení u Kosmonautů a v "centru vesmíru": Každodennost panelového sídliště Jižní Město v Praze v proměnách času
Cassi Pelikán, Hana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Nosková, Jana (oponent)
Tématem této disertační práce je zaznamenání každodennosti, forem lokální a kolektivní paměti a vztahů jednotlivců, obyvatel panelového sídliště pražského Jižního Města, ke specifickému urbanistickému a sociálnímu prostoru jejich trvalého bydliště. Práce vychází z výpovědí dlouhodobých obyvatel tohoto sídlištního celku, které byly pořízeny v polostrukturovaných rozhovorech a zaměřovaly se na mapování dobového využívání sídliště ve dvou obdobích českých, resp. československých dějin, období tzv. normalizace a postsocialismu. Rozhovory byly pořízeny jako empirická protiváha k diskursu odborníků na architekturu a urbanismus a mediálnímu diskursu, který se v českém prostředí od roku 1989 výrazně negativně vymezují vůči odkazu panelových sídlišť jako formě socialistického bydlení par excellence. Cílem předkládané práce je podat výklad o genezi a vývoji tohoto veřejného diskurzu, který mj. odráží způsob, jakým se česká společnost vyrovnává se svojí komunistickou minulostí, a porovnat ho se zkušenostmi, hodnoceními a aktuálními výzvami v životech dlouhodobých obyvatel sídliště, které se v obecném povědomí vyznačuje špatnou pověstí. Klíčová slova: panelová sídliště, Jižní Město, bydlení, lokální/kolektivní paměť, lokální/urbánní identita, každodennost, město, tzv. normalizace.
|
|
|
Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí
Veselý, Martin ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent) ; Vašát, Petr (oponent)
Martin Veselý Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí Práce se zabývá otázkou identity místa a identifikace s místem v městském prostředí na příkladu Jižního Města reprezentujícího velké, centrálně plánované sídliště, a "starých" Vršovic jako příkladu tradiční městské čtvrti. Autor rozlišuje dva teoreticko-metodologické přístupy k analýze městského prostředí. První je přístup ontologicko-historický, etická perspektiva popisující prostor a místo s využitím teoretického aparátu urbanismu a fenomenologie architektury. Druhý přístup - antropologický - je přístupem emickým zkoumajícím porozumění místu sociálními aktéry. Autor na četných příkladech ukazuje, jak se lidé identifikují s místem a jakou roli v procesu identifikace s místem hraje fyzická podoba a paměť místa. Vztah ontologicko-historické a antropologické perspektivy považuje za dialogický a hledá jejich průsečíky. Cílem práce je na empirickém materiálu ověřit možnosti a limity obou analytických přístupů. Zároveň ukazuje, že jednostranný způsob interpretace má za následek nedostatečné porozumění identitě místa. Jinými slovy, nedokáže přesvědčivě odpovědět na otázku, v čem spočívá genius loci.
|
|
|
Mediální obraz života na pražském sídlišti v 70. a 80. letech v dobových československých médiích
Čtvrtlíková, Kristýna ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výstavbou a životem na pražském sídlišti Ďáblice v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a jeho reflexi v dobových československých médiích, konkrétně ve dvou denících Rudé právo a Lidová demokracie,časopise Mladý svět a relevantníchpořadechČeskoslovenské televize. Sídliště Ďáblice bylorealizovánov letech1968 až 1983 a dodnes je v československém kontextu považováno za ojedinělé zejména svým urbanistickým řešením. Cílem práce bylo předložit mediální obraz sídliště v období tzv. normalizace tradičně vymezené invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a sametovou revolucí roku 1989. V teoretické části nejprve nastiňuji historickýkontext a zásadní politické a společenské události a jevy. Dále přináším charakteristiku dobové mediální scény s podrobnějším popisem zkoumaných médií. Věnuji se rovněž československé bytové politice po druhé světové válce s důrazem na masivní výstavbupanelovýchsídlišť.Samostatná kapitola představuje sídliště Ďáblice. V praktické části práce přibližuji užitou metodologii včetně výzkumných otázek. Následně přecházím k samotné analýze mediálních textů a audiovizuálníchpořadů za užití historicko-srovnávacímetody a také rozhovorů s pamětníky za užití metodyorální historie.
|
|
|
Simulace revitalizace panelového domu se záměrem dosažení mezinárodního certifikátu pro výstavbu budov
Balúch, Tomáš ; Hrdlička, Tomáš (oponent) ; Komosná, Milada (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je na vybraném konstrukčním typu panelového domu ve vybrané lokalitě provést revitalizaci tak, aby dosahovala standardů mezinárodní certifikace pro navrhování a udržitelnou výstavbu budov. Nejprve je v práci provedena analýza vývoje panelových sídlišť města Brna se srovnáním jednotlivých konstrukčních soustav, které byly v Brně pro panelovou výstavbu historicky používány. Dále jsou porovnány nejpoužívanější certifikační metodiky a vybrána konkrétní metodika pro následnou simulaci certifikace. Kapitola řešení je zaměřena na provedení simulovaného procesu certifikace pro navrhování a udržitelnou výstavbu, vybrané panelové budovy, ve třech fázích její revitalizace. Hypotézy popisující jednotlivé fáze revitalizace mají za úkol potvrdit či vyvrátit, dosažitelnost tohoto cíle, respektive vyslovit při jakém rozsahu revitalizace lze cíle dosáhnout.
|
|
|
Proměny panelových sídlišť po roce 1989
KUPCOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá proměnami panelových sídlišť po roce 1989. Teoretická část přináší srovnání vývoje panelových sídlišti v západních a východních zemích Evropy v průběhu druhé poloviny 20. století. Zároveň nadále klade největší důraz na rozvoj československých panelových sídlišť a jejich jednotlivá specifika v průběhu čtyřiceti let reálného socialismu. Druhá část teoretické práce se následně zabývá proměnami panelového sídliště po roce 1989 po stránce architektonické, urbanistické, sociologické a okrajově také ekonomické nebo kulturní. Dále jsou v práci uvedeny současné trendy ve vývoji panelových sídlišť v posledních dvaceti letech. V empirické části je blíže charakterizováno menší panelové sídliště nacházející se v Táboře, na němž jsou zachyceny proměny jeho vývoje po roce 1989 z hlediska sociologického, okrajově také architektonického. Stěžejní část práce tvoří kvalitativní výzkum, který popisuje panelové sídliště tak, jak jej v dějinných proměnách vnímají jeho obyvatelé z řad seniorů. Výzkum odpovídá především na proměnu sídlištních vztahů a na otázky současné bezpečnosti na sídlišti a revitalizační zásahy.
|
|
|
Analysis of Open Space of Prefab Housing Estates in Brno
Kubínová, Šárka
Článek pojednává o rozepsané dizertační práci na téma „Volný prostor brněnských panelových sídlišť“. Cílem této práce je analyzovat a zmapovat volné prostory v brněnských panelových sídlištích a vytvoření a zhodnocení využitelného systému dat a informací (s ohledem na časovou posloupnost). Získaná data a celou disertační práci bude možné využít při plánování a projektování zásahů na panelových sídlištích i do struktury jiných obytných celků, popř. jako součást multikriteriální analýzy jednotlivých sídlišť.
|
|
|
Bydlení u Kosmonautů a v "centru vesmíru": Každodennost panelového sídliště Jižní Město v Praze v proměnách času
Cassi Pelikán, Hana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Nosková, Jana (oponent)
Tématem této disertační práce je zaznamenání každodennosti, forem lokální a kolektivní paměti a vztahů jednotlivců, obyvatel panelového sídliště pražského Jižního Města, ke specifickému urbanistickému a sociálnímu prostoru jejich trvalého bydliště. Práce vychází z výpovědí dlouhodobých obyvatel tohoto sídlištního celku, které byly pořízeny v polostrukturovaných rozhovorech a zaměřovaly se na mapování dobového využívání sídliště ve dvou obdobích českých, resp. československých dějin, období tzv. normalizace a postsocialismu. Rozhovory byly pořízeny jako empirická protiváha k diskursu odborníků na architekturu a urbanismus a mediálnímu diskursu, který se v českém prostředí od roku 1989 výrazně negativně vymezují vůči odkazu panelových sídlišť jako formě socialistického bydlení par excellence. Cílem předkládané práce je podat výklad o genezi a vývoji tohoto veřejného diskurzu, který mj. odráží způsob, jakým se česká společnost vyrovnává se svojí komunistickou minulostí, a porovnat ho se zkušenostmi, hodnoceními a aktuálními výzvami v životech dlouhodobých obyvatel sídliště, které se v obecném povědomí vyznačuje špatnou pověstí. Klíčová slova: panelová sídliště, Jižní Město, bydlení, lokální/kolektivní paměť, lokální/urbánní identita, každodennost, město, tzv. normalizace.
|
|
|
Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí
Veselý, Martin ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent) ; Vašát, Petr (oponent)
Martin Veselý Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí Práce se zabývá otázkou identity místa a identifikace s místem v městském prostředí na příkladu Jižního Města reprezentujícího velké, centrálně plánované sídliště, a "starých" Vršovic jako příkladu tradiční městské čtvrti. Autor rozlišuje dva teoreticko-metodologické přístupy k analýze městského prostředí. První je přístup ontologicko-historický, etická perspektiva popisující prostor a místo s využitím teoretického aparátu urbanismu a fenomenologie architektury. Druhý přístup - antropologický - je přístupem emickým zkoumajícím porozumění místu sociálními aktéry. Autor na četných příkladech ukazuje, jak se lidé identifikují s místem a jakou roli v procesu identifikace s místem hraje fyzická podoba a paměť místa. Vztah ontologicko-historické a antropologické perspektivy považuje za dialogický a hledá jejich průsečíky. Cílem práce je na empirickém materiálu ověřit možnosti a limity obou analytických přístupů. Zároveň ukazuje, že jednostranný způsob interpretace má za následek nedostatečné porozumění identitě místa. Jinými slovy, nedokáže přesvědčivě odpovědět na otázku, v čem spočívá genius loci.
|
host ::
RSS.